Hledat

Vítězslav Lavička

Vítězslav Lavička

Dřina se lépe vstřebává v příjemném prostředí

Plná verze

  • trenér AC Sparta Praha
  • držitel ocenění "Trenér měsíce Gambrinus ligy" - říjen 2012, březen 2013 a  říjen 2013
  • hráčské úspěchy - 7x mistr 1. československé ligy za AC Sparta Praha

V polovině ledna absolvovali fotbalisté pražské Sparty týdenní kondiční soustředění v Lázních Aurora. Uprostřed tréninkového cyklu poskytl hlavní sparťanský kouč Vítězslav Lavička Lázeňské Pohodě exkluzivní rozhovor. Pro ostatní média byl na povídání se sparťanským trenérem vymezen společný čas na oficiální tiskové konferenci.

Dnes je středa, polovina kondičního soustředění, a ve vašem plánu je mediální den. Nenaruší přípravu hráčů?

Když Sparta někam přijede, tak se o ni novináři i fanoušci zajímají. Mediální den je vlastně součástí naší práce. Bereme to tak, že jde o naši prezentaci směrem k fanouškům, pro které vlastně fotbal hrajeme. Pravidelně máme na podobných akcích jeden den vyčleněn pro novináře. Dnes to dokonce bude klukům vyhovovat, protože po opravdu hodně náročných trénincích budou mít volnější odpoledne.

Jak bude vypadat dnešní mediální den? V čem se liší od ostatních?

Dopoledne máme náročný trénink v posilovně a v tělocvičně, pak venku na umělé trávě. Těchto tréninků se mohou přítomní novináři a fotografové zúčastnit. Na odpoledne je naplánována tisková konference a autogramiáda. Těším se, že se můžeme setkat s místními lidmi a lázeňáky, byť pouze formou autogramiády. Myslím si, že to je dobrá věc, zpestření pro obě strany. Setkávání s fanoušky je opravdu příjemné a důležité. Poté máme zátěžové plavání v bazénu a regeneraci. 

Když se mohou novináři zúčastnit tréninku, bude jiný než obvykle?

Přítomnost médií nemá na skladbu tréninku žádný vliv. Mohou vidět, jak trénujeme každý den.

Chodí novináři na tréninky i v Praze?

Chodí. Většinou jsou tréninky otevřené, ale pokud zkoušíme taktické prvky, snažíme se hřiště zavřít. Vše koordinuje náš PR manažer Ondra Kasík.

Letos se zdá, že po třech stříbrech nekompromisně kráčíte za titulem. Ostatně druhé místo je pro Spartu neúspěch. Sparta chce pouze vítězství. To ovšem znamená obrovský tlak na každého, na hráče i na členy realizačního týmu. Kde ten tlak vzniká? Proč se nespokojit s druhým místem?

Je to dáno historicky. Sparta je náš největší a nejslavnější klub, což samo o sobě nese, že bude dominantní v každé sezoně a musí mít nejvyšší ambice. S tím souvisí i tlak ze strany majitelů a vedení klubu, ale také ze strany široké veřejnosti. Fanoušci očekávají, že Sparta bude úspěšná a bude vítězit.

Jeden z bývalých fotbalistů Sparty mi říkal, že když přešel hrát do Francie, nedokázal ani při zápase ze sebe dostat maximum, že si ulevuje. Najednou mu tlak chyběl.

Osobně jsem zažil, co znamená být ve Spartě jako hráč i jako trenér. Působil jsem jako hráč a trenér i v jiných týmech a musím říct, že rozdíl v tom je. Velký.

Když můžete porovnávat, jak se liší práce trenéra ve Spartě a v jiném týmu? 

Zásadně se neliší. Fotbalový tréninkový proces je skoro všude stejný. Ať ve Spartě, v Liberci nebo v Sydney. V práci samotné je rozdíl minimální. Velký rozdíl však je v zájmu veřejnosti, fanoušků, novinářů, vedení klubu. Sparta je sledována na trénincích i mimo trávníky. I proto máme na Spartě nastavenu klubovou kulturu, takže hráči vědí, jak se mají chovat. Chování každého člena klubu Sparty vytváří obraz o tom, jaká ta Sparta vlastně je.

Patříte mezi naše nejúspěšnější trenéry. Když připravujete tréninky a strategii, jde pouze o vaše vlastní nápady, nebo také „opisujete“ od ostatních, ať již tuzemských či zahraničních trenérů?

Na pozici trenéra působím již 18 let a nemyslím si, že dělám stále stejné věci jako před lety. Člověk se vyvíjí, stejně tak i fotbal. Samozřejmě sbírám nové impulzy z domova i ze světa, a to samé požaduji po hráčích a lidech kolem sebe. Sleduji nové věci, které mohou tým a klub posouvat dál. Navíc mám štěstí, že je ve Spartě kolem mě trenérský i realizační tým lidí, kteří to cítí stejně, a myslím, že nás to posouvá dopředu.

Takže cítíte, že máte absolutně volnou ruku a nikdo z vedení či majitelů vám do vaší práce nezasahuje?

Máme zpracovanou dlouhodobou koncepci, kterou průběžně konzultujeme na schůzkách s vedením, ale aby mi někdo něco nařizoval, tak to ne. Samozřejmě pak za své rozhodnutí nesu plnou zodpovědnost, jestli je Sparta úspěšná nebo ne.

Po podzimu máte pětibodový náskok na druhou Plzeň, které navíc odešel trenér Pavel Vrba k reprezentaci. Pomůže Spartě na cestě za titulem odchod trenéra Vrby z Plzně?

Viktorka Plzeň pod vedením Pavla Vrby urazila velký kus cesty a zaznamenala obrovské úspěchy. Odchod trenéra v polovině sezony je veliký zásah, ale Plzeň má hodně stabilizovaný kádr a tím, že přichází Dušan Uhrin, který patří mezi nejlepší trenéry na naší scéně, má zkušenosti z naší ligy i ze zahraničí a má za sebou také úspěchy, tak nemusí jít o zásadní změnu. V každém případě jde o nestandardní zásah. V týmu, který funguje, vyměnit v průběhu sezony úspěšného trenéra? Ale chápu, že pro Pavla Vrbu jde o další výzvu, udělat krok k národnímu týmu, pozvednout český nároďák.

Když jste se o odchodu Pavla Vrby dozvěděl, řekl jste si, že se Spartě zvýšily šance na titul?

Neřekl. A myslím si, že nikdo z nás ve Spartě, protože by to bylo zavádějící. My víme, že sezonu máme dobře rozjetou, máme luxusní náskok, ale zdaleka nejsme v situaci a pozici, abychom si mysleli, že máme titul v kapse. Víme, že nás čeká náročné jaro, a chceme být stejně úspěšní jako na podzim.

Je podle vás dobře pro českou reprezentaci, že k ní přišel právě Pavel Vrba?

Skončila etapa pod Michalem Bílkem. Postoupili jsme sice na ME, ale nepostoupili na MS. Proto musí přijít nějaké změna. A Pavel Vrba přichází do nároďáku jako zkušený a úspěšný trenér, což samo o sobě dává předpoklad, aby svoji úspěšnost a kvalitní práci přenesl i do národního týmu.

Jste v třeboňských lázních třetí den. Jak se vám zde líbí?

V Třeboni jsem byl pouze s rodinou na dovolené, pracovně tu jsem poprvé. O lázeňském domě Aurora jsem měl velmi dobré reference a musím uznat, že jsme ve velmi dobrém prostředí. Lidé, kteří se o nás starají, se nám snaží vytvořit ty nejlepší podmínky, dělají maximum. Máme skvělé ubytování i výborný servis co se týká stravy, obsluhy, personálu. V neposlední řadě, při objemu tréninkové práce, který zde kluci absolvují, je potřeba, abychom měli perfektní regeneraci, a to máme. Z naší strany maximální spokojenost. Navíc veškerá sportoviště, která potřebujeme, jsou v dosahu maximálně několika set kroků. Některé přímo v lázeňském domě, některé v jeho okolí, což je k nezaplaceni.

Využíváte k regeneraci i zdejší procedury?

Využíváme tělocvičnu, posilovnu, bazén, vířivky, vodní procedury. Velmi dobře funguje spolupráce našeho lékařského týmu se zdejším personálem, ale o naše hráče se stará náš tým.

Není Sparta zvyklá na luxusnější lokace? Přeci jen Sparta oplývá samými NEJ – nejbohatší, nejstarší, nejlepší, největší…

Teď to vyznívá, jako byste to tady podceňoval. Já jsem opravdu překvapený, jak moderní a příjemné je zde vybavení, a my se tady cítíme velmi dobře. 

Byl jste v Lázních Aurora na předběžné inspekci?

Osobně ne, ale někteří členové realizačního týmu zde byli na podzim, a navíc máme zpětnou vazbu od mládežnických sparťanských týmů, které zde byly loni na soustředění. Na základě těchto poznatků se Sparta rozhodla pro Třeboň. 

Do lázní se většinou jezdí relaxovat, regenerovat, a vy jste přijeli dřít, zvyšovat fyzickou kondici.

Ano. Jde o druhý přípravný týden, který máme zaměřen právě na nabírání fyzické kondice. Na přelomu ledna a února nás čeká další kemp, ale už zaměřený na hru. Jedeme do španělského Jerezu, kde jsou klimatické podmínky pro absolvování tréninků a přípravných zápasů na přírodní trávě a kde také začneme směřovat výkonnost k jarní části sezony.

Není lepší nabírat kondičku na horách?

Kondici můžete nabírat různě. Sám to pamatuji ještě jako hráč, kdy skutečně byl trend jezdit na kondiční kempy na hory. Osobně však nejsem zastáncem toho, abych fyzickou kondici nabíral bez míče. Proto se snažíme, i když je zima a terény jsou náročnější, aby tréninky byly co nejvíce specifické, tedy s míčem. Máme zde kvalitní podmínky a kvalitní umělou trávu ve velmi dobrém stavu, byť hráči mají raději přírodní, tak děláme kondičku s míčem i na hřišti. Pro hráče to je přijatelnější než běhat po horách.

Kondici můžete rozvíjet různě, běháním na horách či jízdou na kole, ale my jsme fotbalisti, takže se snažíme, aby kluci měli co nejvíce míč u nohy. Ne jenom, ale převážně s míčem. Navíc, když se nabírá kondice a odvádí se tvrdá práce, tak mám rád lázeňské prostředí, ne hory. Člověk tu dřinu lépe vstřebává v příjemném prostředí.

Jak dlouho trvá příprava na zápas s některým z evropských klubů?

Musíme nasbírat co nejvíce informací, prostudovat soupeře v akci, zhlédnout aktuální zápasy. Uděláme si vlastní rozbor a zpracujeme redukovaný výstup směrem k hráčům – jak soupeř zahrává standardní situace, jaký používají obranný systém, jakou mají útočnou fázi, co by na něj mohlo platit. Zároveň musíme dávat pozor, abychom hráče příliš nezahltili, protože rozbor je pouze jedna z částí přípravy na zápas. 

A vy osobně – snažíte se dostat trenérovi soupeře do hlavy? Vydedukovat, co on může vymyslet na vás?

Strategie a taktika patří do ranku každého týmu, každého trenéra, a Sparta není výjimkou.

Jaké jsou vztahy mezi ligovými trenéry? Kamarádské? Nebo se „nemusíte“? Přeci jen jde o práci, o peníze, o uživení sebe, rodiny.

Profesionální sport je hodně konkurenční prostředí. Každý chce být úspěšný a porazit své protivníky. Ale myslím si, že vztahy s kolegy z Gambrinus ligy i z jiných soutěží jsou přátelské. Nevzpomínám si, že bych s někým z kolegů měl zásadnější rozpor. Ale konkurenční prostředí rozhodně je.

Před návratem do Sparty v roce 2012 jste tři roky působil jako trenér v FC Sydney, který jste dovedl k mistrovskému titulu Austrálie. Jak se vám líbilo u protinožců?

V Sydney jsem prožil tři hezké roky fotbalového, trenérského i soukromého života, protože jsem tam byl i s manželkou Irenou a dcerami Terezou a Adélou. Na Austrálii, konkrétně na Sydney, mám ty nejlepší vzpomínky.

Liší se Australané od Středoevropanů?

Řekl bych, že mají optimističtější pohled na život. Možná to je dáno tím, že většinu roku tam svítí sluníčko a je příjemné počasí. Australané umějí velmi tvrdě pracovat, ale zároveň, když mají možnost, dokážou si užívat života. Také méně spěchají a jejich „easy going life style“ – pohodový způsob života – prostě dokážou žít.

Jaký je přístup hráčů k tréninkům?

Absolutně profesionální. Měl jsem možnost pracovat s týmem, kde byli hráči z různých kontinentů, a pracovitost, touha a ochota zlepšovat se, dosahovat na ty nejvyšší mety – to tam bylo. I proto se nám podařilo v sezoně 2009–2010 získat titul.

Proč jste v Sydney skončil? Vidím na vás, že byste se někdy rád vrátil.

Obě dcery přerušily v Česku studium a byly se mnou. Pak se vrátily domů a já tam byl sám, bez rodiny, což byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem po tříletém angažmá už nové neobnovil a rozhodl se vrátit domů do Čech.

Teď promiňte, už budu muset jít, ale na závěr chci poděkovat všem lidem, kteří se tady o nás v Auroře starají, my se zde cítíme velmi dobře. Znovu musím podotknout, že jsme udělali dobrou volbu, že jsme do Lázní Aurora přijeli.

Text: Roman Růžička